Bowling, 29. 08.

Po návratu z Valníku si někteří řekli, že měli málo piva a musí doplnit zásoby. Když pogovali, namohli pouze nohy a tak to v Praze vynahradíme i rukám. Svolávat nás začal Čoky. Nechápu jak, ale přece jen se mu povedlo vytáhnout Kláričku z postele, když se dívala na pixarovku! Dále s námi byl Pípr, Nika, Evina. Anča s Jane pozdě nepřijely... to jen Čoky dal sraz příliž brzy.

Nevím jestli je dobře nebo špatně, že ten den nikdo z nás neměl foťák. Co vím ale určitě, je to, že stojí za vidění Pípr. Jeho vrhačské umění spolu se třemi dvanáctkami je nepřekonatelné. Jedině on může hodit dvakrát stike a následně samé žlábky. O Kláričce ani nemluvím... v jednu chvíli měla pocit, že je tam jen do počtu. Rady typu "Vem si těžší kouly." nebo "Házej více z prava." absolutně nezabíraly. Čoky v jednu chvíli málem rozsekal dráhu. Štěstí, že se mu to nepovedlo.

Po třech hrách, když nás začalo bolet zápěstí (kdo ví, jestli od koule, nebo od půllitru), jsme se rozhodli, že již jsme svou návštěvou poctili Továrnu dostatečně a můžeme vyraziti dál.

Jane, Anča a Klári včele s Píprem dorazili do chrámu štěstí. Bráník za 16,- !!! Sedělo se dlouho, ale nakonec i mistr Spiťar se sebral a odešel směr Budějovická a tak malý stoleček okupovaly tři krásky. Asi v jednu jsme si řekly, že i nám to stačí a jely domů. Tady je prostě vidět, že ženský vydrží víc ;)